Dům Jacoba Böhmeho, Zgorzelec (PL)

Jacob Böhme je jedním z nejslavnějších synů města, kteří zde v Görlitz zanechali svou stopu. Neproslavilo ho ani tak jeho řemeslo, ale knihy, které napsal. Ve městě ho připomíná hned několik míst. Zde, na východním břehu Nisy, s výhledem na siluetu starého města, je místo, kde žil.

Böhme se narodil roku 1575 jako syn sedláka v Altseidenbergu, dnešním Zawidowě, od roku 1589 se učil ševcovskému řemeslu a po letech cestování se roku 1599 usadil v Görlitz. Zde získal görlitzské občanství, oženil se s Katharinou Kuntzschmannovou, dcerou görlitzského řeznického mistra Hanse Kuntzschmanna, a provozoval obuvnický obchod na náměstí Untermarkt.

Kolem roku 1600 začínal v Evropě nový věk - věk rozumu a racionalismu. Poznatky o našem světě prakticky explodovaly. Neustále docházelo k novým objevům v oblasti astronomie, fyziky a medicíny. Najednou už nebylo náboženství k vysvětlení světa nezbytně nutné. V díle Jacoba Böhmeho se spojení mezi přírodou a Bohem, tedy biologické a náboženské kořeny naší existence, úzce spojily a v podstatě byly uznány za jedno a totéž.

K sepsání svých myšlenek ho přivedlo několik "prozření" a vlastní osobní zkoumání. Své první dílo "Aurora - Die Morgenröte im Aufgang" napsal v roce 1612 a od té doby se často dostával do konfliktu s odpůrci, jako byl například görlitzský farář Gregor Richter, který proti němu kázal z kazatelny. Navzdory zákazu psaní, který Richter vydal, Böhme pokračoval v tvorbě textů. Napsal několik významných děl, mimo jiné "De tribus principiis (Popis tří principů božské podstaty)", "O trojím životě člověka", "Čtyřicet otázek duše" a "O vtělení Ježíše Krista". Ve všech svých spisech se snaží popsat "nepochopitelnou Boží podstatu".

Jacob Böhme zemřel v roce 1624, tedy ve stejném roce jako jeho oponent Gregor Richter, ale i na smrtelné posteli musel snášet výslech ohledně své víry.

Tento bod je také zastávkou našeho audioprůvodce.