Nádraží Görlitz

Poté, co na nádraží v následujících letech dorazila Slezská horská dráha a železnice Berlín-Görlitz, byla nádražní budova poprvé rozšířena a zdvojnásobila svou velikost. Ani toto rozšíření však nemohlo dlouho vyhovět rostoucím nárokům osobní a nákladní dopravy. Na počátku 20. století bylo rozhodnuto o oddělení obou funkcí a v letech 1906-1909 bylo na okraji města ve Schlaurothu vybudováno samostatné nákladní nádraží.

Současná nádražní budova byla postavena v letech 1913-1917. Navrhli ji architekt Alexander Rüdell a vládní architekt Gotthard Eckert. Zvláště působivá je velká přijímací hala s 13 metrů vysokou valenou klenbou, která je ze severu a jihu osvětlena vždy pěti velkými okny. Současná podoba této místnosti pochází z rekonstrukce v roce 1984. Tehdy byl na sál vydán památkový příkaz a byl uveden do původního stavu. Ze dvou původních čekáren se dodnes dochovala pouze jedna. Pod názvem "Gleis 1" se využívá pro nejrůznější kulturní akce.

Souběžně s výstavbou nové nádražní budovy byla východně od ní směrem k Jakobstraße postavena nová hlavní pošta, která byla na tomto místě provozována až do roku 1995. Dlouhou dobu se zde dochovala také technická kuriozita. Tato hlavní pošta byla s poštovní budovou na náměstí Postplatz spojena systémem pneumatických trubek.
Tento bod je také zastávkou našeho audioprůvodce.

Před stanicí se nachází místo pro nabíjení elektrické energie.