Na vrchol Siebensteinkopf a k pramenům Vltavy

Přeshraniční túra vede z Národního parku Bavorský les do Národního parku Šumava. Kanál Schwellgraben a nádrž Reschbachklause jsou svědky dřívějšího plavení dřeva. Za pěkného počasí můžete ze Siebensteinkopfu (Sedmiskalí) dohlédnout až k Alpám. Kolem pramenů Vltavy jdeme k hraniční vesnici Bučina a pak zpět znovu přes hranici k výchozímu místu.

Upozornění:
Středně náročná. Mírné převýšení a 2 delší, ale ne prudké výstupy. Vezměte si s sebou vhodný identifikační průkaz – hraniční přechod do Čech. Možnost koupě občerstvení na Bučině, informujte se prosím předem o otevírací době.

Veřejná doprava:
Finsterau-bus (linka 603)
Zastávka Igelbusu Schwellgraben
Jízdní řády na www.bayerwald-ticket.com

Navigace:
Parkoviště Wistlberg u Finsterau
Ulice Buchwaldstr. 51
94151 Mauth
Dále pak veřejnou dopravou

Průběh trasy:
Schwellgraben – nádrž Reschbachklause – Siebensteinkopf – prameny Vltavy – Bučina – Teufelsbachklause – Schwellgraben

Popis trasy

Naše cesta začíná na autobusové zastávce Igelbusu Schwellgraben (1100 m n. m.), ze které se po značce „kuna“ (Baummarder) vydáme směrem k Reschbachklause. Tento mrštný obyvatel lesa nás jako značka bude provázet skoro po celou dobu naší cesty. 

Lesní pěšina se táhne podél starého vodního kanálu, dokud po kamenném mostě nepřejdeme potok Reschbach. Držíme se vpravo a mírně stoupáme ke splavovací nádrži Reschbachklause. Po naší pravici můžeme spatřit čerstvé stopy po bobrech.

Poté co dorazíme k nádrži Reschbachklause, přejdeme po hrázi (1130 m n. m.), pokračujeme vlevo a stoupáme po pěšině směrem k pramenům Vltavy. Po necelém kilometru narazíme na křižovatku. Zde si určitě vyplatí udělat malou odbočku na vrchol Siebensteinkopf.

Odbočka: Značka „kulíšek“ (Sperlingskauz) nás vede doprava stále do kopce. Po několika stech metrech již stojíme na vrcholu Siebensteinkopf (1263 m n. m.) – s panoramatickým výhledem do všech stran. Po odpočinku na vrcholu se stejnou cestou vrátíme zpět.

Na křižovatce odbočíme doprava po značce „kuna“ a putujeme dále k pramenům Vltavy. Po krátké době překročíme státní hranici a nacházíme se na území České republiky. U následujícího ukazatele vede naše cesta doleva a po nějaké době vyústí na velkou křižovatku. Zde je na informační tabuli vysvětleno, jakou roli hraje kůrovec v lesním ekosystému. Držíme se vlevo a mírně sestupujeme z kopce až ke křižovatce ve tvaru „T“.

Zde odbočíme doprava a po několika stech metrech dorazíme k symbolickému prameni Vltavy (1190 m n. m.). Zastřešené odpočívadlo s informačními tabulemi vybízí ke krátké přestávce.

Po odpočinku se stejnou cestou vrátíme zpět nejprve ke křižovatce ve tvaru „T“, na které odbočíme doleva a stoupáme do kopce k velké křižovatce. Dále pokračujeme rovně a delší dobu putujeme po štěrkové cestě lesem.

Po nějaké době se cesta stočí doprava. Jdeme po ní cca ještě 1 km až k bývalé hraniční vesnici Bučina (1150 m n. m.). Na křižovatce odbočíme vpravo a pokračujeme po asfaltové cestě. Krátce za hotelem  po naší pravici (možnost koupě občerstvení) odbočuje „kuna“ vlevo. Dále jdeme přes louky a lesy až ke křižovatce, na které odbočíme doprava.  Po nějaké době přejdeme potok Teufelsbach a nacházíme se opět na území Německa.

Kolem splavovací nádrže Teufelsbachklause se vrátíme podél starého kanálu zpět do výchozího bodu našeho dnešního putování.

Správně na cestách:

• Buďte dobře vybaveni: mapa, pevná obuv, dostatek tekutin, lékárnička a vhodné oblečení do špatného počasí.
• Pamatujte na vyvracející se stromy a padající mrtvé dřevo! Vstup na stezky je na vlastní nebezpečí. Při silném větru opusťte les!
• K ochraně ohrožených druhů rostlin a zvířat platí v určitých oblastech národního parku omezení volného pohybu.

Zajímavosti: Nádrž Reschbachklause, Siebensteinkopf, Prameny Vltavy, bývalá železná opona v Bučině

Zajímavá fakta:

Kuna lesní: Kuna lesní (Martes martes) je plachý, především v noci aktivní lesní živočich, který se vyhýbá lidským obydlím. Od své častěji viděné příbuzné kuny skalní (Martes foina) se odlišuje nejenom prostředím, ve kterém se vyskytuje, ale také svou žlutě zbarvenou srstí na hrudi. Toto samotářské zvíře, které umí velmi dobře šplhat, je vázáno na větší lesní porosty, kde často jako úkryt využívá opuštěné dutiny (např. po datlovi). Řadí se mezi všežravce, stravuje se rostlinami (především bobulemi), stejně jako hmyzem, malými savci (např. myšmi), ptačími vejci nebo mršinami.

Prameny Vltavy: Vltava je se svými 430 km nejdelší řeka Česka a důležitý národní symbol. Je napájena dvěma většími přítoky, Teplou a Studenou Vltavou, jejichž soutok se nachází v blízkosti rašeliniště Mrtvý luh jižně od Chlumu.  Symbolický pramen, který vidíme na jihovýchodním svahu Černé hory (1316 m n. m.), je počátek Teplé Vltavy. Kousek nad prameny Vltavy prochází hlavní evropské rozvodí. Rozděluje úmoří Severního moře (povodí Vltavy a Labe) a úmoří Černého moře (povodí Dunaje).