Přeshraniční túra ve Ferdinandově údolí

Tato středně těžká túra nabízí přírodní zážitky a historická místa. Na české straně se dozvíte hodně o historii výroby skla a dlouhém rozdělení během studené války. Na bavorské straně vede túra divokými lesy národního parku s obřími stromy a zbytkem pralesa. Hraniční nádraží Bayerisch Eisenstein/Alžbětín nabízí rozmanité výstavy ve Světech přírodního parku, které přináší další informace o pohraničním regionu.
 
Upozornění:
Středně náročná túra s několika dlouhými, ale ne příliš strmými stoupáními.
Občerstvení v Bayerisch Eisenstein a Železné Rudě, informujte se prosím předem o otevírací době.

Veřejná doprava:
Nádraží Bayerisch Eisenstein/Alžbětín
Jízdní řády na www.bayerwald-ticket.com, www.idos.cz
 
Navigace:
Nádraží Bayerisch Eisenstein/Alžbětín
Bahnhofstr. 54
94252 Bayerisch Eisenstein

Průběh trasy:
Nádraží Bayerisch Eisenstein/Alžbětín – Železná Ruda – Debrník – přechod Ferdinandsthal – Hans-Watzlik-Hain s jedlí Waldhaustanne – Hochbergsattel – Nádraží Bayerisch Eisenstein/Alžbětín

Popis túry
Túra začíná u historického hraničního nádraží Bayerisch Eisenstein. Do roku 1989 probíhala budovou mezi Československem a Německem železná opona. To dnes připomíná pouze úzký pruh na podlaze, který z vlakového nádraží jako symbolu německo-české spolupráce a porozumění opět dělá oblíbeným návštěvním místem a výchozím bodem pro výlety.
 
Tip: Udělejte si čas na návštěvu Světů přírodního parku s rozličnými výstavami přímo v budově nádraží.

Od vlakového nádraží sledujeme žluté značení směrem Železná Ruda, nejprve jdeme po silnici, poté po turistické stezce podél řeky Řezná. Na další křižovatce odbočíme vpravo, vzdalujeme se od železniční trati a sledujeme červenou značku asi 1,5 km do kopce směrem na Debrník s některými historickými vojenskými zařízeními.
 
Pak zahneme doprava a jdeme dolů do Ferdinandova údolí k hraničnímu přechodu Ferdinandsthal/Debrník. Cestou narazíme na informační tabule o historicky významných místech a starých vojenských zařízeních v tomto příhraničním regionu u bývalé železné opony. Na hraničním přechodu Ferdinandsthal najdeme informace o historickém významu Ferdinandsthalu jako sklářské hutě.

Na částečně zpevněné stezce jdeme asi 2 km k severnímu konci Zwieslerwaldhausu. Tam odbočíme vpravo na stezku označenou „plch“ (Siebenschläfer), která se vine z kopce lesy národního parku až k parkovišti Brechhäuslau. Na konci parkoviště odbočíme vpravo a jdeme dolů k mostu přes Deffernik, který přejdeme.

Držíme se napůl doprava a vydáme se po široké lesní cestě „čáp černý“ (Schwarzstorch) směrem k Hans-Watzlik-Hain, kde asi po 500 metrech dorazíme k velké jedli 'Große Waldshaustanne'. Je to největší jedle nejen v tomto zbytku pralesa, ale i v celém národním parku. Obvod má přes 6,50 metru a výšku přes 50 metrů (informační tabule). Od jedle jdeme po povalovém chodníku a pokračujeme po neznačené lesní cestě do pralesa Hans-Watzlik-Hain, který je chráněn od roku 1950 a zaujme nás starými obřími stromy, obrovskými tlejícími kmeny a vitálním zmlazením.

Asi po 500 metrech se opět dostaneme na štěrkovou cestu, kterou přejdeme a po značce „zelený trojúhelník“ vyrazíme k Hochbergsattel s malým přístřeškem. Ve stínu velkých buků, smrků a v tlejícím dřevě ve všech variantách můžete zažít, jak se vyvíjí divoký les a jak na zemi roste nová generace mladých stromů. Za přístřeškem se držíme vpravo a odbočíme na turistickou stezku „zlatá stezka“ (Goldsteig)/„káně" (Bussard), která vede z kopce směrem k Bayerisch Eisensteinu.

Na kraji vesnice tam nejprve přejdeme železniční trať a vpravo vidíme Localbahnmuseum s historickými lokomotivami a železničním zařízením. Tam zahneme doprava a jdeme po Bahnhofstrasse zpět k hraničnímu nádraží.

Správně na cestách:

• Buďte dobře vybaveni: mapa, pevná obuv, dostatek tekutin, lékárnička a vhodné oblečení do špatného počasí.
• Pamatujte na vyvracející se stromy a padající mrtvé dřevo! Vstup na stezky je na vlastní nebezpečí. Při silném větru opusťte les!
• K ochraně ohrožených druhů rostlin a zvířat platí v určitých oblastech národního parku omezení volného pohybu.

Zajímavá fakta

Přírodu nechat být přírodou
Podle této filosofie se zde mohou lesy s rašeliništi, horskými toky a vrcholy rozvíjet podle svých prastarých zákonů k neomezené lesní divočině. Ze dřívějšího hospodářského lesa vzniká zítřejší prales. Díky tomu zde opět mají domov vzácná zvířata, jako rys, vydra, tetřev hlušec nebo puštík bělavý. Velmi bohatá biodiverzita má svůj základ mimo jiné i ve vysokém podílu tlejícího dřeva, které je zároveň potravou a životním prostorem stovek druhů hmyzu, hub a ptáků. V národním parku jsou v lesním ekosystému povolené přirozené procesy vzniku a zániku, mrtvé nebo vyvrácené stromy zde mohou zůstat ve svém přirozeném prostředí.

Hans-Watzlik-Hain