Zimní putování k jelení oboře Scheuereck

Na extra upravených zimních stezkách můžeme poznat divočinu národního parku na vlastní kůži. Nemusíme mít s sebou v batohu ani sněžnice. Tato stezka nás provede bez velkého převýšení romanitickými údolími až k jelení oboře Scheuereck. Zde můžeme pozorovat největší zvíře zdejších lesů hned z několika plošin.

Upozornění:
Nenáročná. Malé převýšení. Schůdné po upravené stezce.

Veřejná doprava:
Zastávka Igelbusu Spiegelhütte
(Falkenstein-bus, linka 7150)
Jízdní řády na www.bayerwald-ticket.com

Navigace:
Parkoviště Spiegelhütte
Spiegelhütte 19
94227 Lindberg

Popis trasy:
Spiegelhütte – Weiße Brücke – Bauhüttenbrücke – jelení obora Scheuereck – Spiegelhütte

Popis túry

Naše putování začíná na zastávce Igelbusu Spiegelhütte (730 m n. m.), po upravených zimních stezkách dojdeme až k jelenímu výběhu. (Alternativa z parkoviště: po značce „jelena“ (Rothirsch) klesáme vesnicí až k zastávce  Igelbusu.) Pak následujeme značku „pstruha“ (Forelle) nejprve ve směru Weiße Brücke. Tato v potocích často zastoupená ryba nás bude provázet jako značení celým putováním. Na začátku projdeme ještě kolem několika budov, pak mírně klesáme lesem podél malého horského potoka. Po nějaké době dorazíme k silnici.

Zde odbočíme doprava a nějakou chvíli jdeme po silnici, než dorazíme k Weiße Brücke (664 m n. m.). Zde opustíme silnici a odbočíme doleva do lesa. Stezka nás vede lehce do kopce ve směru Scheuereck. Za malou chvilku dojdeme k informační tabuli, na které se dozvíme více o minulosti hornictví a rýžování zlata. Jdeme dále po „pstruhovi“ a narazíme na místo, kam ze severu přitéká potok Höllbach a ústí do potoka Kolbersbach. Odtud putujeme dále kolem potoka Kolbersbach, který stéká údolím po pravé straně stezky. Po nějaké době dorazíme k mostu Bauhüttenbrücke, tudy vede stezka ostrou zatáčkou ve směru Scheuereck.

Již brzy dorazíme k malé vísce (775 m n. m.) a jelení oboře nesoucí stejné jméno. V oboře o velikosti 9 ha můžete pozorovat zblízka jeleny. Milovníci zvířat se mohou vydat po malé odbočce k přístřešku, který leží přímo u krmelců. O tématech jelen evropský a managementu zvěře v Národním parku Bavorský les se můžete dozvědět více na informačních tabulích. Poté se znovu řídíme značkou „pstruh“ a mírně klesáme po stezce, dokud pěší stezka neodbočuje vlevo do lesa. Mírným klesáním opět dorazíme do klidné malé vesnice Spiegelhütte, ze které jsme na výlet vyrazili.


Správně na cestách:

• Buďte dobře vybaveni: mapa, pevná obuv, dostatek tekutin, lékárnička a vhodné oblečení do špatného počasí.
• Pamatujte na vyvracející se stromy a padající mrtvé dřevo! Vstup na stezky je na vlastní nebezpečí. Při silném větru opusťte les!
• K ochraně ohrožených druhů rostlin a zvířat platí v určitých oblastech národního parku omezení volného pohybu.

Zajímavá fakta

U Deffernikschwelle, kde se steká Rindlbach s dalšími potoky, začíná Kolbersbach. Kvůli jeho relativně malému spádu nebyl dříve vhodný k plavení dřeva (transport dřeva ve vodě), proto byl v 19. století napřímen a zpevnily se i jeho břehy. Koncem 20. století bylo napřímení znovu odstraněno. Díky této revitalizaci se může potok znovu volně vyvíjet a voda si může sama vybrat, kudy poteče. To má pozitivní vliv nejenom na druhovou rozmanitost, ale zároveň slouží i jako ochrana před povodněmi. Než Kolbersbach vyústí do Velké Řezné, vtečou do něj i další potoky např. Höllbach a Schleicherbach.

Pro plavení dřeva (transport dřeva ve vodě) bylo zapotřebí co možná nejrovnějšího vodního toku s vysokou rychlostí. Z tohoto důvodu bylo mnoho potoků na území Bavorského lesa napřimováno a upravováno a na horních tocích byly zřizovány malé přehrady („klausy“ nebo „splavovací nádrže“). Na některých místech jsou dnes tyto úpravy odstraňovány, aby se mohly potoky opět přirozeně vyvíjet (revitalizace). To má pozitivní účinek na biodiverzitu vodních toků a břehů a přispívá to tak i k ochraně před povodněmi.

Už v 18. století byla oblast kolem Scheuerecku zemědělsky využívána. Dříve zde stávaly dvě chaty (tzv. flusárny), ve kterých se vyráběl uhličitan draselný (potaš) – důležitá surovina při výrobě skla. Ty se zde již dnes nenacházejí, na jejich místě byla zřízena lesnická chata, která byla dříve využívána jako jednoduchá hospoda pro lesní dělníky. V roce 1968 byla jako turistická atrakce zřízena jelení obora, kterou později převzala a rozšířila správa národního parku. Dnes je Scheuereck oblíbeným výletním místem a také výchozím bodem pro řadu pěších turistů i cyklistů.