Na Luzný přes Teufelsloch po „žebříku do nebe“

Náročný výstup na Luzný uplyne  díky rozmanité přírodě jako voda. Neposedný horský potok Kleine Ohe, idylická nádrž Martinsklause a legendami opředený Teufelsloch (Čertova díra) jsou součástí našeho putování – předtím, než nás zavede strmý „žebřík do nebe“ přímo ke skalním blokům rozházeným na vrcholu Luzný. Podle pověsti je sem navršil čert. Posilněni po zastávce v horské chatě můžete vyrazit na sestup.

Upozornění:
Středně těžká túra s delšími, místy strmými stoupáními a velkým převýšením. Pevná obuv nutná. Možnost zastávky v horské chatě Luzný (informujte se prosím předem o otevírací době).

Veřejná doprava:
Zastávka Igelbusu Fredenbrücke
(Lusen-bus, linka 602)
Jízdní řády na www.bayerwald-ticket.com

Navigace:
Parkoviště Fredenbrücke (v zimě se neuklízí)
Waldhäuser
94556 Neuschönau

Průběh trasy:
Fredenbrücke – nádrž Martinsklause – Teufelsloch – Luzný – Waldhausreibe – vyhlídka – Fredenbrücke

Tip: Pokud si chcete trasu trochu zkrátit, můžete jet zpátky k Fredenbrücke autobusem Igelbus, buď ze zastávky Waldhausreibe nebo Waldhäuser-Ausblick.

Popis túry

Na parkovišti Fredenbrücke (850 m n. m.) nejdříve přejdeme dřevěný most přes potok Kleine Ohe a mírně stoupáme podél potoka po značce „Ranne“ (semenáčky na tlejícím kmeni) až k půvabné splavovací nádrži Martinsklause (974 m n. m.). Po krátkém odpočinku vede pěšina skalnatým terénem do strmého kopce, pak krátce po zpevněné cestě, kterou zase rychle opustíme. Po cestě jdeme poměrně strmě až ke křižovatce tvaru „T“, na které odbočíme po značce „Ranne“ doprava a po několika minutách dojdeme až k pověstné jámě Teufelsloch. Následně stoupáme stále do kopce skrze divokou a rozmanitou přírodu horského smíšeného lesa k malé plošině. Zde ukazuje informační tabule, jak rychle se les po napadení kůrovcem zotavuje a znovu dorůstá. Po poválkovém chodníku dojdeme ke Skleněné arše (1176 m n. m.). Jdeme kolem informačního pavilonu a pak opět po značce „Ranne“ směrem k vrcholu Luzného. Jako nalinkovaná vede cesta rovně nahoru a brzy nabízí nádherné výhledy na žulovými balvany pokrytý Luzný. Zbývá už jen překonat skalnaté schody tzv. žebřík do nebe, který už nás brzy dovede rovnou na vrchol hory (1373 m n. m.).

Po svačině na vrcholku hory sestupujeme po značce „rys“ (Luchs) na jihovýchod a po několika minutách dorazíme k horské chatě Lusenschutzhaus (v sezóně otevřeno). Dále pokračujeme dolů po štěrkové cestě stále po značce „rys“ až k Waldhausreibe (k dispozici jsou toalety) (1111 m n. m.). Přejdeme šikmo ulici Lusenstraße a naproti informační tabuli jdeme doleva do lesa po značce „zelený trojúhelník“. Nejprve vede poválkový chodník po rovině, pak následuje mírné stoupání přes Waldhäuserriegel skrze několik skalních útvarů. Poté znovu přejdeme silnici Lusenstraße. Přibližně 100 m jdeme souběžně s ulicí, až narazíme na značku „střízlík obecný“ (Zaunkönig). Zde se vyplatí malá odbočka k autobusové zastávce Igelbusu na parkoviště Waldhäuserausblick (cca 100 m, k dispozici jsou toalety) (1040 m n. m.). Odtud je nádherný pohled na horskou vesničku Waldhäuser, ale i jedinečný výhled přes lesy národního parku až daleko za jeho hranice.  

Z původní cesty odbočíme po značce „střízlík obecný“ doprava ke splavovací nádrži Martinsklause. Cesta vede lehce z kopce, až opět dojdeme k přehradě. Přejdeme po přehradní hrázi a držíme se vlevo po již známé značce „Ranne“. Podél potoka Kleine Ohe sejdeme zpět do výchozího bodu Fredenbrücke (850 m n. m.).

Správně na cestách:

• Buďte dobře vybaveni: mapa, pevná obuv, dostatek tekutin, lékárnička a vhodné oblečení do špatného počasí.
• Pamatujte na vyvracející se stromy a padající mrtvé dřevo! Vstup na stezky je na vlastní nebezpečí. Při silném větru opusťte les!
• K ochraně ohrožených druhů rostlin a zvířat platí v určitých oblastech národního parku omezení volného pohybu.

Zajímavá fakta

Jako „splavovací nádrže“ nebo „klausy“ (německy „Schwelle“ nebo „Klause“) jsou označovány uměle vytvořené přehrady, postavené převážně v 19. stol. pro plavení dřeva. Díky nahromaděné vodě se pak mohly kmeny vhozené do potoka pod nádrží přepravit ven z lesa. Potoky u nádrží musely být často zpevněny a napřímeny. Některé dobře zachovalé plavební nádrže jako např. Martinsklause jsou dnes památkově chráněny.
Protože si lidé dříve nedokázali vysvětlit šumění, které občas vychází hluboko z podzemí, mysleli si, že slyší čerty. Dnes ale víme, že Teufelsloch (Čertova díra) je žulovými balvany zaplněné údolí, kterým v podzemí protéká Kleine Ohe.

Luzný (Lusen) není sice s 1373 m nejvyšším vrcholkem Bavorského lesa, díky své poloze a holému vrcholku však nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů. Obrovské žulové kamenné moře na vrcholu hory vzniklo fyzikálním procesem zvětrávání, při kterém dochází ke zmrznutí vody ve skalních štěrbinách. Následně dojde rozpínáním mrznoucí vody k rozpadu hornin.