Na Roklan: vrchol, kaple a jezero

Nejvyšší hora národního parku přitahuje svými skoro vysokohorskými chodníky ale i malebnými výhledy. Z vyhlídky Seeblick si vychutnáme fantastický výhled na Rachelsee (Roklanské jezero), ke kterému pak dorazíme po překonání vrcholu místy strmými pasážemi. U Rachelkapelle (Roklanská kaple) a Rachelsee procházíme horským smíšeným lesem, který se řadí k nejdivočejším v parku.

Upozornění:
Středně těžká túra s delším stoupáním a vyšším převýšením. Sestup je místy kamenitý. Pevná obuv je bezpodmínečně nutná.
Možnost koupě občerstvení ve Waldschidthausu; informujte se prosím předem o otevírací době.

Veřejná doprava:
Zastávka Igelbusu Gfäll (Rachel-bus, linka 601)
Jízdní řády na www.bayerwald-ticket.com

Navigace:
Parkoviště P+R Spiegelau, ulice Konrad-Wilsdorf-Str. 1b, 94518 Spiegelau – s Igelbusem (Rachel-bus) dále až na zastávku Gfäll

Průběh trasy:
Gfäll – Waldschmidthaus – Rachel (Roklan) – Rachelkapelle (Roklanská kaple) – Rachelsee (Roklanské jezero) – Gfäll

Popis túry

Od autobusové zastávky Gfäll (955 m n. m.) se po značce „tetřev“ (Auerhahn) vydáme na Roklan. Krátce za odpočívadlem stoupá lesní cesta prudce do kopce. Následuje dlouhý prudký výstup horským smíšeným lesem, který se postupně mění v horskou smrčinu. Přibližně po 1 ¼ hodině dorazíme k horské chatě Waldschmidthaus (1360 m n. m., otevřeno pouze v létě). Zde se vyplatí malá odbočka doprava k vyhlídce na jezero (Seeblick). Stezka dlouhá asi 50 m nás zavede na vyhlídku, která poskytuje nádherný pohled na Roklanské jezero a na vrcholy Šumavy. Od horské chaty Waldschmidthaus následujeme dále značku „tetřev“ a stoupáme posledních 100 výškových metrů přes kamenité schody, dokud nedojdeme na vrchol Roklanu (1453 m n. m.).

Po odpočinku započneme náš sestup po druhé straně hory, při kterém nás opět povede značka „tetřev“. Cesta téměř alpského charakteru vede občas mírně, občas ale i prudce po kamenných schodech dolů. Na další křižovatce se držíme vpravo a uděláme si malou odbočku k Roklanské kapli (1210 m n. m.). Pod námi se zelenomodře třpytí Roklanské jezero. Od kaple se vydáme po dolní cestě zpět na naši původní trasu a sestupujeme doprava dolů. Po chvíli cesta uhne doprava a vede nás ke křižovatce. Dále sledujeme značku „tetřeva“ dokud cesta nedojde k velké křižovatce. Na chvilku opustíme okružní stezku „tetřev“ a jdeme doprava pár metrů k Roklanskému jezeru (1057 m n. m.). Idylické jezero dokazuje zalednění regionu při poslední době ledové a je jediným větším přirozeně vzniklým jezerem v celém Národním parku Bavorský les. Lavičky na břehu vybízejí k odpočinku. Po pauze se vydáme zpět na poslední křižovatku a jdeme dále po již známé značce „tetřev“ ve směru Gfäll.

Stezka vede mírně dolů a po nějaké době ústí ve štěrkovou cestu. Po této cestě pokračujeme, dokud nás značka „tetřev“ nevede doprava na lesní pěšinku. Téměř po vrstevnici procházíme horským smíšeným lesem. Na odbočce u přístřešku Feistenberg se držíme vpravo a jdeme opět do Gfällu (955 m n. m.).

Správně na cestách:

• Buďte dobře vybaveni: mapa, pevná obuv, dostatek tekutin, lékárnička a vhodné oblečení do špatného počasí.
• Pamatujte na vyvracející se stromy a padající mrtvé dřevo! Vstup na stezky je na vlastní nebezpečí. Při silném větru opusťte z bezpečnostních důvodů les!
• K ochraně ohrožených druhů rostlin a zvířat platí v určitých oblastech národního parku omezení volného pohybu.

Zajímavá fakta

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) je největším zástupcem hrabavých ptáků v Evropě. Proto je samec označován jako kohout a samice jako slepice. Kohout může vážit až 5 kg a vyznačuje se svým černě zbarveným peřím a zeleně se třpytící hrudí. Výrazně menší samičky (do 2,5 kg) nejsou na rozdíl od samce tolik nápadné, šedohnědé proužkované peří jim naopak poskytuje dobré maskování. Tetřev hlušec se vyskytuje pouze v přirozených, řídkých lesích s bujnou půdní vegetací. Toto na rušení extrémně citlivé zvíře (obzvláště v zimě!) je v dnešní době kvůli intenzivnímu lesnímu hospodářství a stále častějšímu vyrušování od sportovců a rekreantů pomalu na pokraji vyhynutí a patří mezi přísně chráněné druhy. Hlavní potravu tetřeva tvoří smrkové jehličí a borůvky (plody, pupeny, listy), stejně jako další byliny. V zimě je jeho jedinou potravou smrkové jehličí.

Rachelsee (Roklanské jezero) je jediné přirozeně vzniklé jezero v Národním parku Bavorský les. Vzniklo ledovcovou činností v karu (ledovcový kotel) na konci poslední doby ledové. Moréna, kterou zanechal ledovec, vytvořila přírodní hráz zachycující tající vodu. V 19. stol. byla přírodní hráz uměle zvýšena, aby lidem ulehčila splavování dřeva. Dnes jezero zaujímá plochu velkou 5,7 hektarů a v nejhlubším bodě měří asi 13 metrů. Díky kyselé (na křemičitany bohaté) podložní mateřské hornině (rula) a kyselosti z přilehlých smrčin je také voda v jezeře přirozeně kyselá (pH cca 5). Kvůli těmto podmínkám žije v jezeře poměrně málo vodních živočichů.